Nebudeme si lhát, s Colleen mám obtížný vztah. Trápila mě, hodně. Pořád jsem ji musela porovnávat s Lenkou Lanczovou, která je moje modla psaní romantických příběhů, ale pořád jsem si s ní nějak nesedla. A pak jsem asi po čtyřech letech znovu vyzkoušela přečíst Bez naděje. Nesedla mi, opět. Měla jsem problém, ale už to bylo o chlup lepší. Tak jsem vyzkoušela Možná jednou a beznadějně se zamilovala
To byl nakonec i důvod, proč jsem megaknihám napsala, jestli bych nemohla na recenzi dostat Na obtíž. A jak vidíte, dostala jsem.
Když jsem přestala být vůči Colleen tak ostražitá, nechala jsem se prostě unášet knihou a tu jsem si naprosto zamilovala. Má tak nádhernou obálku, kterou prostě jen tak nic nepředčí. Viděla jsem ji často na instagramu a nakonec jsem se hecla: Dobře, Colleen! Možná jednou mě nezklamalo, tak pojď do mě.
Už jen samotný nápad, rodina žijící v kostele, je suprový a originální. Jak se to prostě stane, že se rodina nevěřících jen tak přestěhuje do kostela? Poměrně snadno.
A jak se stane, že se do knihy tak začtete, že zapomenete, že venčíte psa a zůstanete hodinu stát na jednom místě? A pes si kolem vás běhá a po čtyřiceti minutách si sedne k nohám a prostě čeká.
Kniha se primárně nezabývá jen hloupým teen nápadem alá romance, bla bla. Otevírá vážnější témata, která se týkají agorafobie, rodinných problémů a stručně jde přímo k věci, kdy ukazuje, že dokonalá rodina má často nejnechutnější tajemství.
Jde přímo do hloubky až na dřeň, odkrývá surové a co mělo navždy zůstat skryté a nebojí se jít do kontroverzních slov o pravdě, která je často označována za lež.
Colleen je prostě hvězda. Každá její kniha se zabývá vážnějším tématem, od nevěry přes incest, ale Na obtíž je jedna z mých nových oblíbených knih. Je to prostě mega kniha a člověk by si ji měl přečíst, pokud ho zajímá téma upřímných problémů a nebojí se ztratit v myšlenkách hlavní postavy.
Merit je hrdinka. Hrdinka vyrovnávající se s bolestí, osudem, překonávající vlastní trpkost a zranění. Ačkoliv to zní jako obyčejná puberta, nenechte se zlákat hezkou nálepkou.
Nebojte se poodhalit roušku tajemství. Vypůjčím si zde hlášku z anotace Ostrova lhářů:
„Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE! (…) Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku.”
A nakonec ještě jedno poděkování megaknihám. Protože ty knihy jsou fakt MEGA!
Knihu jsem ještě nečetla, takže jsem recenzi spíše prolétla, ale určitě se na ni chystám 🙂
Jdi do ní, je fakt parádní!
Like!! I blog quite often and I genuinely thank you for your information. The article has truly peaked my interest.
I really like and appreciate your blog post.
A big thank you for your article.
I always spent my half an hour to read this web site’s articles or reviews daily along with a mug of coffee.
Your site is very helpful. Many thanks for sharing!