Ahoj, ahoj!
V polovině března přicházím s lednovým shrnutím. Nový rok jsem otevřela Dvorem a Těžko uvěřitelným příběhem (což ví všichni, kdo sledují můj instagram!).
Celkem jsem za leden přečetla pouze čtyři knihy, protože jsem ještě měla zkoušky. Dohromady chabých 794 stránek.
Jak jsem tedy říkala, první dočtenou knihou byl Těžko uvěřitelný příběh od známého herce Chrise Colfera (kterého já například miluji z Glee).
Líbil se mi strašně vztah Cashe k Topherovi, jak se k sobě chovali, ale to bylo tak celé, co bych na knize vypíchla. Parta děcek jedoucích na výlet, co mají každý nějaké tajemství… to je běžné. Ale mít v partě – SPOILER – gaye i někoho transgender… přišlo mi to prostě přehnané. A konec byl tak odporně sladce přeidealizovaný, že jsem jen znechuceně zírala.
I přesto všechno to byl ale milý příběh, který si zasloužil * * * *.
Další knihou, co jsem zhltala, byly Rebelové vln od Sary Raasch, která byla loni i na Humbooku. A panečku, jak jsem byla z TUP rozpačitá, Rebelové mě pohltili a totálně jsem se do toho zamilovala.
První třetina byla seznamovací a mátlo mě neskutečné množství postav a informací, ale jakmile jsem tohle rozluštila, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. V druhé třetině jsem se začala nudit, přišlo mi to vycpávkové, jako by si autorka připravovala plochu na poslední část, tedy vyvrcholující finále.
A na to mám jedno… Oh – můj – bože. Potřebuji další díl. Akutně.
Minimálně * * * * * a ideálně dvacet navíc.
Třetí knihu měsíce jmenuji rovnou i zklamáním měsíce. Deník pražského studenta si ode mě vysloužil dvě * * a to jenom z lítosti. Prvoplánové historky, nenavazující a nelogické, trapně šroubované dialogy… Ne, ne, ne. Lituji času, co jsem nad knihou strávila.
A pak zas přišlo neskutečné vylepšení v podobě Warcross od Marie Lu. Ta v Čechách prý již známou trilogii vydala, ale kompletně mě minula. Warcross mě zaujal svou obálkou a nakonec mě i neskutečně nadchl děj.
Jenom ta romantická linka, fuj, nudná a předvídatelná, klidně bych ji vyškrtla a dělala, že tam vůbec nebyla.
Začátek mě ovšem nudil, byl vleklý a pomalý a já jsem jen přemýšlela, jestli se něco začne dít. Dvakrát jsem četla anotaci, abych si připomněla, že se fakt něco stane. Pak se to ovšem začalo rozjíždět a já jsem knihu nedokázala odložit. Vařila jsem s ní, chodila s ní venčit psy.
Sice jsem na konci tušila, kdo Zero je, ovšem i tak se mi to neskutečně líbilo.
Psát tyhle články zpětně má výhodu, jelikož si mohu lépe rozmyslet, co vlastně byla největší kniha. 
Tenhle měsíc jsem hodně váhala mezi Warcross a Rebelové vln,
ale nakonec to bylo jasné.
Mou knihou ledna se stává…
198 Replies to “Leden 2019 | Knihy”