Estelle Maskame je mladičká spisovatelka, která se proslavila právě DIMILY (Did I Mention I Love You?), kterou původně vydávala na wattpadu. I nejspíš proto měla už od začátku velmi rozsáhlou fanouškovskou základnu, která se při vydání a překládání knih ovšem jen rozšiřovala.
Jelikož se v YA literatuře pohybuji a zajímá mě, logicky jsem tento neskutečný boom ohledně série zaznamenala. Původně mi to přišlo jako prvoplánový příběh, nijak propracovaná slaďárna a trochu nesmysl.
Pak jsem ale začala zkoumat autorku, zaujal mě její věk a nakonec ale mělo největší slovo zjištění, že bude na Humbooku. A když už ten VIP lístek mám a tohle je něco, co by se mi mohlo líbit (mojí úchylkou stále totiž jsou Lanczovky), šla jsem do toho. Byla jsem si koupit knihu do školy a Víš, že tě miluju? se na mě tak hezky culilo… Nebylo třeba dál váhat.
Předpokládám, že každý z vás je schopen si popis Víš, že tě miluju? dohledat, takže ve zkratce jde o typické love story klišé, kdy spolu hodná holka a bad boy nemohou být. Samozřejmě je to složitější, důvody a problémy. Musím říct, že ze začátku jsem byla dost skeptická, knih a povídek (ano, právě na wattpadu) jsem na tohle téma přečetla víc než dost a nemyslela jsem, že by mě ještě mohlo cokoliv nějakým způsobem překvapit.
Nejparadoxnější ovšem je, že mě to překvapilo. A velmi!
Neočekávala jsem nic na úrovni. Ač mám nekončící úchylku na Lanczovky, k dalším dílům tohoto typu jsem skeptická, protože většinou to nedopadne dobře. Ale možná proto, že je mi autorka věkově tak blízko – nebo protože prostě umí psát! – jsem s knihou byla nadmíru spokojená.
Občas bych něco seškrtala, dost často mě vytočila zbytečná pravopisná/gramatická/typografická chyba, ale v závěru je to dílo, které je prostě snadno očekávatelné. Průměrný děj, neoriginální nápad, ovšem originální zpracování.
Samotnou mě překvapilo, jak snadno jsem se do knihy dostala a nemohla se jí zbavit při snaze usnout, na přednášce a při tom, kdy jsem chrchlala v posteli, protože jsem onemocněla.
A pak náhle jsem přetočila poslední stránku, přečetla posledních pár slov a byl konec prvního dílu. Nevěřícně jsem hledala další stránky, pokračování, ale zbývalo mi jen zoufale skučet, protože prostě byl konec knihy. A teď už musím jen doběhnout do knihkupectví pro další dva díly.
Hrozně se těším na Humbook. Až ji uvidím. Stala se mi strašnou inspirací, obdobně jako Anička Musilová například.
No, a jak na tom kniha je z hlediska procent? Krásných 90 % zasloužených.
Tuhle knihu mám v našem knihkupectví, o menším obchodním domě. Pořád kolem ni chodím a koukám na ni. Ale nikdy mě k ni nevtáhla chuť si ji koupit. Možná si mi konečně dala důvod, abych to už udělala.:D
Pěkný článek^^
Díky za krásný komentář, jsem ráda, že jsem tě přesvědčila!