Cadence každý rok jezdí na ostrov za svým dědečkem, kde spolu se stejně starými bratranci a sestřenicí prožívá divoká léta plná srandiček a triků. Říká se jim Lháři. Mladším dětem říkají maloši a celkově ignorují svou rodinu.
Žijí rychle a vše si berou plnými doušky. Jenže poté se to zvrtne…
Autor: E. Lockhart
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 264
“Přečtěte si to. A jestli se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě lžete!”
Cady utrpěla pořádný úraz hlavy – nic si nepamatuje, bere prášky a všechno má jako v mlze. Mamka jí nic nechce říct, dědeček se po smrti babičky změnil a neustále ji oslovuje Mirren a maloši si myslí, že je z ní feťák.
Poslední dva roky má jako v mlze a nic si nepamatuje. A my tápeme s ní. Marně sledujeme její boj o to, aby si vzpomněla, plaveme v tom stejně jako ona. Dech se tají a čím víc odhalujeme spletitá tajemství dokonalého rodu Sinclairových, tím víc se nám chce brečet.
Knihu jsem poprvé četla, když jsem byla na brigádě v knihkupectví. Přítel mi ji koupil k narozeninám (spolu s Fangirl) a proto jsem se na ni hned vrhla. Ostrov patří mezi knihy, na které nikdy nezapomenete. Zavrtá se vám pod kůži a i když si budete chtít děj zopakovat dalším přečtením, stále v něm budete objevovat nové a nové věci.
Celý děj jsem měla sevřené hrdlo a jak jsem postupovala, bylo mi Cady a celého rodu Sinclairových čím dál tím víc líto.
Myslím, že Ostrov lhářů je jedna z nejgeniálnějších young adult knih, co jsem kdy četla. Je v ní vše, co by vás mohlo zajímat – napětí, romance, ztráta, tajemství… Odkrývá nám život zhýčkaného bohatého dědečka, nezvedených dcer (princezen) a nespokojenost čtyř lidí, kteří jsou ochotni udělat cokoliv, aby svou rodinu napravili.
Upřímně, Lháře jsem si okamžitě oblíbila. Hádky tetiček a dědečka mi přišly nechutné a bezpředmětné, maloši jsou zase trhlí, skoro jako by se jednalo o malé děti, ale Lháři… jsou prostě perfektní.
Nejméně mi seděla Mirren, ovšem totálně jsem si zamilovala Gata. Proč? Kvůli jeho názorům. A hlavně kvůli narážkám na Větrnou hůrku!
Jestli hledáte oddechovou knihu, Ostrov lhářů odložte. Pokud se ovšem nebojíte ponořit přímo po hlavě do jiného světa – do světa boháčů a intrik – doporučuji. Myslím, že příběh není pro každého.
Nejvíce jsem brečela, když jsem četla, jak uhořeli retrívři. A potom pro Gata a Johnnyho. Co vy?
Taky me nejvic dostali ti psi 😀 Me nevadi kdyz umiraji lidi, deti, nic, ale nekdo placne mouchu a ja sem na odpis 😀
Já u knížky zatím nebrečela.. 🙂 Ale tahle mě poměrně zaujala! 🙂
Naprosto ti rozumím 😀
Určitě si ji přečti, myslím, že se brzy zařadí do YA klasiky!