Názory na knihy

Únor 2019 | Knihy

Ahoj, ahoj!

Přináším i únorové knihy a musím říct, že oproti lednu jsem se konečně trochu rozjela. Ale co vám povídám, pořád je to málo, protože až zjistíte, kolik knih jsem stihla v březnu… Sama nevím, jak to dělám!

Za únor jsem přečetla šest knih a tentokrát jsem měla trochu dilema o nejlepší knize. Opět! 

Prvně jsem dočetla Nejlepší víkend od Hartla. Jako autora ho mám ráda, proto jsem po knize sáhla jako dárek pro tchyni. Okamžiky štěstí totiž byly neskutečně dokonalé a nemohla jsem se dočkat. Nakonec jsem však četla jen z donucení a útrpně jsem čekala na konec, protože to byl děs. Kniha byla zmatená, na začátku šest tisíc postav s propletenými vztahy a prostě plavte, jinak se utopíte. Rozhodně bych nějaké linky ubrala a naopak zapracovala na plastičnosti postav, protože spoustě jejich rozhodování jsem zkrátka nevěřila. Původní hodnocení bylo ****, ale s odstupem ho měním na ***.

Výsledek obrázku pro nejlepší víkend hartl

Druhou přečtenou knihou bylo Z kouře a kamene od vítězky Hvězdy inkoustu, Alžběty Bílkové. Knihu jsem měla kdesi na konci seznamu k přečtení, ale pak jsem dostala informaci ohledně betování druhého dílu, dočehož jsem se s radostí vrhla. A pro betaci druhého dílu je nutná znalost toho prvního! Prolog byl naprosto brilantní, ovšem pak se začátek poněkud vlekl a já jsem se nudila, vše bylo dlouze vysvětlováno, skoro jak pro blbečky. Ale pak se to najednou otočí, objeví se poslední čtvrtina, člověk třikrát mrkne a je konec. A já zůstala nevěřícně mrkat na poslední stránky a čekala jsem, co se bude dít. ****

Výsledek obrázku pro oddělovač blog

Další peckou byl Dvůr mlhy a hněvu, tedy druhý díl od bohyně Maas. A ano, byla to taková pecka, jako všichni říkají. První díl byl parádní, ale ten druhý?!!! Nemohu se dočkat třetího, ale na tahání po venku je moc tlustý, takže si ho nechávám do zásoby. Moje poznámky k této knize jsou docela zmatené a skládají se z bože, nechápačka, dokonalost a neskutečně. Tak sama nevím, co tím básník chtěl říct. Ale vím, že je to zaslouženě *****.

Výsledek obrázku pro a court of mist and fury

Pokračovala jsem oddechovkou Bez naděje od všemi milované Colleen Hoover. Já nevím, no. Víc zajímavá a suprová mi přijde Lenka Lanczová, česká autorka, která má na svém kontě také mnoho typických romanťáren vhodných jen na oddechnutí. I tak se ale kniha četla sama a v závěru se mi líbila. Jen nevím. Asi to bylo re-readingem, že tomu prostě to něco chybělo? Kdo ví. Proto ***

Výsledek obrázku pro hopeless

Hrozně jsem se těšila na Gregor a město pod městem od Collinsové. Vážně. Tak hrozně moc jsem se na nic ještě ani netěšila. A byla to příšerná, příšerná, chyba. Kdyby mi bylo dvanáct, byla bych nadšená a Gregora milovala, stejně jako jeho příběh. Takhle to bylo sáhnutí vedle a rozkošná mi přišla jen Botka. Na pokračování to nevidím a s lítostí knize věnuji **

Výsledek obrázku pro oddělovač blog

Poslední únorovou knihou byl Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr od Krystal Sutherland. (Její příjmení jsem psala asi načtyřikrát!) Kniha mě tedy odrazovala tím příšerně dlouhým názvem. Jako jo, je výstižný, ale myslím, že by se dal vymyslet i lepší. No, asi osobní boj. Pak jsem ale zjistila téma – panické záchvaty, klaustrofobie? – a šla jsem do toho s nadšením. Protože osobní problémy se čtou snadno. Zamilovala jsem si téma i postavy a proto jsem knize hned věnovala *****, ale velkým trnem v patě mi byl styl psaní. Tak strašně mi nic už dlouho nevadilo.

Výsledek obrázku pro skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr

A jsme u velkého vyhlášení! Knihou měsíce se jednoznačně stalVýsledek obrázku pro dvůr mlhy a hněvu, protože jsem si knihu neskutečně zamilovala. Chytila mě a odmítala pustit. Tak dokonalá byla!
Výsledek obrázku pro gregor a město pod městemA stejně tak snadné bylo i zklamání měsíce. Věřím, že kdyby mi bylo zase dvanáct a neměla bych tolik přečtených knih, pak by mě Gregor naprosto pohltil a nepustil. Takhle mě to jen trápilo.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich