Škola

Jsem druhanda!

Jsem druhanda! Ano, správně čtete, přeprala jsem všechny zkoušky a nyní nastalo blažené období zvané prázdniny!

A jak se mi povedlo semestr ukončit již 16. 5.? Dočtete se, stačí se jen podívat na více info!

Měla jsem různé požadavky do všech předmětů. Prvním předpokladem pro úspěšné ukončení letního semestru bylo uzavřít všechny předchozí zkoušky. Mohla jsem si něco nechat, ale nechtěla jsem. Takže jsem udělala všechny zkoušky a poté se vrhla po hlavě do letňáku.

Nejprve jsem si vypsala předměty, jejich dotaci a podmínky. Zjistila jsem, kdo nás bude učit, takže už jsem věděla, co si připravit (jestli sešity, nebo stačí pracovní listy z hodin). Šla jsem na všechny první přednášky, protože tam většinou vyučující řeknou doplňující požadavky a upřesní vše z informačního systému.

Do diáře jsem si zvýraznila podstatná data, načež mi už moc nezbývalo a prostě jsem se naplno vrhla do výuky!

Nejprve jsem si urovnala ty seminárky, prezentace a práce, u kterých vím, co dělat. A pak jsem se kousla a vrhla se na to. Jako první jsem odevzdala dva týdny po začátku semestru práci do pedagogiky, což byla zápočtová práce, kde jsme měli vymyslet vlastní kurz. Práce asi na šestnáct stran, ale hotovo! Jeden zápočet byl jasný a jela jsem dál. Potom jsem se ale zasekla.

Jediné, co jsem měla zapsané k práci z práva bylo Rodinný závod. Nedostali jsme žádnou další informaci. Když jsem se vyučující opovážila zeptat, začala na mě křičet, že žvýkám (což nebyla pravda!) a jestli ji nechám se milostivě napít. Upřímně, právo bylo můj největší strašák. Ta ženská je neskutečně zlý člověk. Nechápu, jak ji mohou nechávat učit, když ¾ času přednášek i cvičení jen ječela, jak jsme neschopní, k ničemu, že nikdy nic neuděláme a stejně nás ke zkoušce nepustí.

Ale nějak jsem z ní po kouskách (každý týden střípek info) dostala, co vlastně k té zápočtové práci je třeba. Nastala poslední přednáška, kdy jsme práce měli odevzdávat. Když jsem viděla, jak lidi vyhazovala, jen co se jim na práci podívala, udělalo se mi mdlo. Kupodivu mou práci pochvalně ohodnotila (já věděla, že když to dám do kroužkové vazby, bude to něco echt!) a vzala si ji. Ani nevíte, jak jsem slavila.

Tímto jsem tedy uzavřela zápočty a zbyla mi ta větší sranda – pět zkoušek.

První zkoušku (vývojová psychologie) jsem dělala už 18. 4. Mega předtermín, ale mít jednu zkoušku tak brzy z krku? Byla bych blázen do toho nejít. Tak jsem se kousla, tři dny strávila učením a výsledná dvojka mě potěšila, ačkoliv vyučující byla zděšena, proč nemám za jedna, když mi to tak jde.

Odborná příprava (alias účetnictví) byla docela dávačka. Učení tři hodiny a výsledná známka za jedna. Vyučující mi bude chybět, když ji další semestr nemáme.

Sociologie venkova a zemědělství nás všechny děsila, protože nikdo nevěděl, co by od vyučující měl čekat. Test poměrně těžký, ale ústní byla sranda.

„No, vám to krásně vychází akorát na dvojku!”

„Ale já bych chtěla jedničku, nešlo by to?”

„Eh??? Tak… se vás na něco zeptám, asi?”
(jo, bejt držka se občas hodí)

A pak byly na řadě ty nejtěžší. Pedagogika proto, že naše vyučující je jak pes a je třeba to fakt umět. No, právní úprava podnikání hlavně proto, že je to ta babizna. Neskutečná čarodějnice.

Ale oboje jsem dala! Na oboje jsem se teda připravovala den předem, protože jsem prostě idiot, hystericky jsem plašila, že to nedám, ale znám se – příští semestr to bude to samé.

Suma sumárum jsem se na všechny zkoušky učila dohromady tak týden. Moc jsem tomu vážně časově nedala, možná i proto jsou kamarádi trochu mrzutí, že jsem měla tak brzy hotovo a čeká mě čtyři a půl měsíce volna. Časově se to sice nezdá, ale když se kousnu, zvládnu se připravit. Vážně jsem se snažila a soustředila, abych vše zvládla.

Jsem člověk, co vše musí mít zorganizováno a naplánováno. Pokud mi do toho něco nečekaně vletí, vyděsím se a nevím, co dělat. Nakonec se ale vždy moje píle a organizovanost projeví. Očividně se ale projevuje již dříve, jelikož jsem často označována za Hermionu. Stejně tak mi často kamarádi brečí v chatu, jestli jim pošlu to a to a to. A já to udělám. Protože si musíme pomáhat. Já zas jindy potřebuji třeba podepsat na přednášce.

Všem studujícím držím palce u zkouškového!

Budu ráda, pokud mi napíšete, jak jste zkouškové zvládali (zvládáte) a jak se sami připravujete. 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich